Mgr. Zoltán Duna

Rozvodový právník

od roku 2009

Open Site Navigation
  • Duna Zoltán

Jak vysoké výživné mohu žádat? Aneb spravedlivé výživné.


Pokud se rozvádíte a máte děti, určitě vás zajímá, jakou výši výživného můžete žádat a jaké výživné je spravedlivé a jak případně získat co nejvyšší výživné.Od čeho se výše odvíjí a jak dlouho vyživovací povinnost trvá? Pojďte si společně s námi tyto otázky zodpovědět v našem článku.


RADA OD ADVOKÁTA:
Při výpočtu výživného pro své děti není stěžejní porovnávání vyživovací povinnosti u svých rozvedených kamarádů.


Výživné


Nejprve je potřeba si říct, co to výživné (častěji alimenty nebo alíky) vlastně je a proč chce téměř každý platit co nejnižší výživné. Výživné je označení pro finanční částku, která ale není jako pojem přímo definována v zákoně. Touto částkou rodič zajišťují zcela nebo částečně uspokojení životních a dalších nezbytných potřeb osobě, která má na výživné nárok. K této osobě má zpravidla příbuzenský vztah. Nejčastěji se vyživovací povinnost uplatňuje právě na děti.


Co do výživného nejčastěji patří:

  • strava

  • ošacení

  • zabezpečení vzdělání

  • kroužky

  • kulturní a sportovní akce

  • tvorba úspor


Co do výživného nepatří:

  • dárky

  • kapesné

  • jiné příležitostné plnění


Kdo platí výživné na dítě?


Oba rodiče mají vůči svému dítěti zákonnou vyživovací povinnost, která trvá až do doby, než je dítě schopné se samo uživit. To samozřejmě platí i při střídavé péči, kdy jsou oba rodiče povinni platit výživné. V případě rozvodu je nejčastěji stanovena výživa tomu z rodičů, který nemá dítě svěřené do péče. Druhý, pečující, rodič část své výživy vynahrazuje právě starostí a péčí o potomka.


Jak se vyměřuje výše výživného?


Výše výživného může být stanovena buď na základě dohody mezi rodiči nebo soudem. Pokud se rodiče dohodnout i tak důrazně doporučujeme mít dohodu sepsanou a podepsanou (např. i úřední podpisy). Bez dohody dochází ke spornému soudnímu řízení.



Soud vychází v první řadě z ustanovení § 915 občanského zákoníku a při určování výše výživného se řídí hned několika kritérii:

  1. životní úroveň dítěte by měla být shodná s životní úrovní rodičů,

  2. odůvodněné potřeby dítěte (přihlíží se na přípravu budoucího povolání, zdravotní stav a věk dítěte),

  3. schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodičů (nejen příjem, ale i jejich výdaje a vlastnictví movitých či nemovitých věcí),

  4. poměr péče o dítě.


Výše výživného není zákonem nijak omezena a o konečné částce rozhoduje vždy soudce.

Ministerstvo spravedlnosti vydalo tabulku pro výživné (květen 2010), která vám může sloužit jako pomocník pro výpočet orientační výše výživného. Za základ se bere čistý příjem rodiče a to bez dalších odpočtů (např. náklady na chod domácnosti, hypotéka, leasing na auto). Procento z tohoto příjmu by pak mělo být přiznáno dítěti.


Věk dítěte Výše výživného v % z čisté mzdy

0 - 5 let 11 - 15 %

6 - 9 let 13 - 17 %

10 - 14 let 15 - 19 %

15 - 17 let 16 - 22 %

18 let a více 19 - 25 %


Tabulka je pouze jedním z faktorů a soudce k ní přihlíží, ale i tak se rozhoduje individuálně a podle svého uvážení.


Co je potřeba u soudu doložit pro stanovení výše výživného?


Soud vždy posuzuje odůvodněné potřeby dítěte na jedné straně a na druhé majetkové poměry rodičů a jejich schopnosti a možnosti. Obě strany tak může vyzvat k předložení důkazů.


Většinou tak rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče, předkládá potvrzení o studiu dítěte, případně o výši školného, nákladech na bydlení, ale třeba i lécích, pokud dítě nějaké užívá.


Druhý rodič zase dokládá své příjmy. Samozřejmě dochází i k tomu, že se některý z rodičů snaží soud obejít, aby si snížil vyživovací povinnost a tak například přijme hůře placenou práci nebo podstoupí nepřiměřené majetkové riziko. I k tomuto soud přihlíží, a bere v potaz a já jako advokát se snažím soudu předestřít argumenty a důkazy k nekalému jednání protistrany.


Do kdy platí vyživovací povinnost na dítě?


Vyživovací povinnost rodičů platí až do doby, než jsou děti schopny se postarat samy o sebe. Nemá na to vliv dosažení osmnácti let věku. Pokud totiž dítě dále pokračuje ve studiu, vyživovací povinnost trvá dál. Musí se ale jednat o smysluplné studium díky kterému se dítě připravuje na budoucí povolání. Jestliže dítě střídá školy a žádnou z nich nedokončí, tak nelze spravedlivě po rodičích vyžadovat, aby v takovém případě platilo na dítě alimenty.

Může se také stát, že dítě ukončí studium před dosažením osmnácti let. Ani v tomto případě nemusí být po rodičích vyžadována vyživovací povinnost.


Kdo komu platí?


Do doby dosažení zletilosti dítěte, vůči kterému má rodič vyživovací povinnost, se platí alimenty rodiči, který má dítě svěřené do péče. Po dosažení osmnácti let dítěte se výživné platí přímo jemu, není-li stanoveno v rozsudku jinak.



60 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše