Mgr. Zoltán Duna

Rozvodový právník

od roku 2009

Open Site Navigation
  • Mgr. Zoltán Duna

Výpočet výživného (alimentů)

Na úvod tohoto článku bych rád uvedl, že primárně budeme vycházet z ustanovení § 915 zákona č. 89/2012 Sb. a následujících ustanoveních. K vyložení tohoto tématu jsme se uchýlili především z důvodu nepřesného a matoucího výkladu, jež se nachází volně k dispozici na internetu, a v důsledku toho negativně ovlivňuje značné množství právních laiků.


Prvotně je třeba zmínit, že všemožné doporučení a poloautomatické tabulky, jež Vám vypočítají, jakou výši výživného jste oprávněni pro nezletilé se domáhat, vycházejí výlučně z Doporučující tabulky pro stanovení výše výživného, jež sestavilo Ministerstvo spravedlnosti ČR.(1) Tato tabulka byla sestavena za účelem sjednocení rozhodovací praxe, a tedy by měla být soudy skutečně dodržována. Opomíjí však značně množství proměnných hodnot, kterými jsou soudy při stanovování výše výživného závazné.

Upřesnění výpočtu:

Výpočet samotné výše je velice komplikovaný a problematický. Prvotně je třeba začít myšlenkou, že dítě má nárok na stanovení takové výše vyživovací povinnost, která zajistí dítěti shodnou životní úroveň s rodičem. Vyživovací povinnost tedy nebude v takové výši, kterou dítě potřebuje k zajištění svých potřeb, ale ve výši, jež zajistí dítěti shodnou životní úroveň s rodičem. V důsledku tohoto bychom se mohli setkat s absurdně vysokými částkami, jež by dítě nemohlo rozumně spotřebovat. V těchto případech je možné stanovit povinnost hradit k rukám pečovatele pouze určitou část stanoveného výživného a zbylou část pravidelně zasílat na spoření ve prospěch nezletilého.

Velice často se můžeme v praxi setkávat s tím, že jeden z rodičů svévolně nedosahuje výdělků, kterých by byl schopen s ohledem na své vzdělání, zkušenosti, věk, místa bydliště a možnosti dosáhnout. V takovém případě není předmětné, jakých výdělků rodič fakticky dosahuje. Výživné tak bude vypočítáváno na základě průměrné mzdy, jaké by mohl rodič dle výše uvedených kritérií dosáhnout, pokud by vyvinul dostatečnou snahu. Při aplikaci tohoto postupu je vhodné vycházet z údajů Českého statistického úřadu či z údajů zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí.(4) Pro přehlednost je vhodné doplnit, že ve značném množství případů se tento postup užije u nezaměstnaných osob. (5)

Naopak nelze považovat za neobvyklou ani situaci, kdy jeden z rodičů je majetný, ovšem v rámci své podnikatelské činnosti vykazuje ztrátu. Soud ve své rozhodovací praxi již judikoval, že není natolik předmětné, zda li poměr příjmů a výdajů je kladný či záporný, ale je třeba zkoumat, zda li vynaložené výdaje jsou skutečně nezbytné. Pokud např. výdajem jež způsobuje ztrátovost bude koupě hodnotného automobilu či nákup vybavení domácnosti, nelze na tento výdaj nahlížet pouze z pohledu účetnictví.(6) S ohledem na to je soud vždy povinen zkoumat celkovou úrovní života, včetně např. trávení dovolené, zařízení domácnosti, vlastnictví sportovního vlastnictví uměleckých děl, vlastnictví nemovitého majetku.(7)

Ve výše uvedeném případě, kdy podnikatelé účelně vykazují ztrátu či v případě, kdy rodič odmítá řádně doložit své příjmy, je možné užití sankčního mechanismu.(8) Dle toho bude soudem určeno výživné dle pětadvacetinásobku částky životního minima jednotlivce.(9)

Mimo výše uvedeného je třeba při stanovování výše posoudit, zda li rodič má vyživovací povinnost k více potomkům. Pokud by tomu tak bylo a rodič měl příkladem 5 nezletilých dětí, stanovení výživného samostatně ke každému dítěti dle obecné životní úrovně rodiče nehledě na nezletilé děti by mohlo rodiči způsobit značné finanční problémy. Proto je třeba vždy hodnotit životní úroveň rodiče i s ohledem na nezbytné výdaje, kterými může být i finanční zajišťování totožné životní úrovně dalšímu dítěti.

Závěrem:

S ohledem na shora uvedené je třeba narovnat obecný názor laické veřejnosti, že výpočet výše vyživovací povinnosti na veřejně dostupných internetových portálech může sloužit k obecné orientaci, ovšem k přesnému určení je absolutně nedostačující. V každém individuálním případě je nezbytné detailně zkoumat a posuzovat životní úroveň rodičů, a to i včetně jejich majetku, možností zisku vyšší finanční úrovně a finančních nezbytných a zdůvodnitelných nákladech na život.

___________________________________________________________

  1. Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti, Projekt optimalizace agendy výživného - výše výživného, ze dne

  2. ust. §776 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb .

  3. ust. §796 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb .

  4. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník,K § 915 až 918, odst. 2

  5. Usnesení Krajského soudu spis zn. 10 Co 289/2003, ze dne 16.6.2003

  6. Rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 10 Co 326/2004, ze dne 4. 5. 2004,

  7. Nová: Vyživovací povinnost obávaná i opomíjená. BA, 2008, č. 1-2, s. 36.

  8. ust. § 916 zákona č. 89/2012 Sb .

  9. zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a s tím související předmětné a aktuální nařízení vlády


98 zobrazení0 komentář